Nejnovější modely ukazují, že v důsledku nižší sluneční aktivity nastane v roce 2030 malá doba ledová

Podle profesorky Žarkovové nastane v roce 2030 „malá doba ledová“. Studie, kterou její tým vypracoval, naznačuje, že během 26. slunečního cyklu (2030-2040) dojde k poklesu sluneční aktivity až o 40%. Opakovat by se tak mohla „malá doba ledová“, kterou Země zažila v letech 1645 až 1715. Chladnější počasí v této době, označované jako Maunderovo minimum, způsobilo, že zamrzaly řeky a jezera, které jinak nezamrzají. Zamrzlá byla například londýnská řeka Temže a sněhová pokrývka byla celoročně i v nižších polohách.

Nevyzpytatelné sluneční cykly

Výpočty profesorky Žarkovové vycházejí z analýzy sluneční aktivity posledních tří cyklů – od roku 1976 do roku 2008 a potvrzují je i dlouhodobé předpovědi Národní sluneční observatoře (NSO).

Sluneční aktivita je ovlivněna magnetickými procesy probíhajícími v jeho nitru. Tyto procesy produkují známé sluneční skvrny - oblasti nižší teploty ve fotosféře. Magnetické siločáry ve skvrnách brzdí stoupající horké oblaky v konvektivní vrstvě. Tím je potlačen přenos energie z nitra Slunce do skvrny a teplota skvrny je tak až o 2 000 K nižší. Mechanismus, který přeměňuje kinetickou energii plazmatu (a tím utváří skvrnu), se do značné míry podobá samobuzenému dynamu. 

Profesorka Žarkovová k datům z posledních tří slunečních cyklů přidala jedno dynamo navíc. Výsledkem je až 97% shoda mezi naměřenými data a výpočty. Projekce podle nového modelu ukazuje, že během slunečních cyklů 25 a 26 dojde v důsledku stěhování těchto dvou magnetických procesů k jejich přímé interakci a tím i k výraznému snížení aktivity Slunce. Účinky obou procesů se podle nového modelu navzájem vyruší, nebo alespoň výrazně ovlivní. Během cyklu 25 by měla aktivita Slunce dosahovat přibližně 80%, ve srovnání s aktuálním cyklem 24, během cyklu 26 by měla být ještě nižší.

Doba ledová, nebo globální oteplování

Přestože závěry profesorky Žarkovové vypadají přesvědčivě, sama brzdí jejich exponovanou interpretaci. Maunderovo minimum je podle ní pouze jedním z možných scénářů. Sluneční útlum by také podle jejích výppočtů neměl trvat déle, než 3 sluneční cykly, tedy přibližně 30 let. 

Pokud jde o průměrné teploty, malá doba ledová by se mohla projevit v severní a západní Evropě poklesem o 1 stupeň Celsia a globálně o zhruba půl stupně. Někteří odborníci však hovoří o poklesu až o 2 stupně v globálním měřítku. Předpovědi ovšem nezahrnují předpokládaný růst teplot v souvislosti s průmyslovými exhalacemi. Studie zabývající se globálním klimatem naznačují růst teplot o 2 až 4 stupně do roku 2100. Možná tak malou dobu ledovou ani nezaznamenáme.

zdroj:http://vesmir.stoplusjednicka.cz/nastane-v-roce-2030-doba-ledova-ano-ale-mozna-ji-ani-nezaznamename