Celou dobu jsem ale snila o tom, že napíšu román. V roce 1999 jsem se do něj konečně pustila. Pracovala jsem na něm každičkou volnou chvilku, věnovala jsem mu i víkendy. Jmenoval se What’s New, Pussycat? (Co je nového, kotě?), a když jsem dopsala třetí kapitolu, poslala jsem ji několika agentům. Byla jsem z toho tak nervózní, že jsem radši zkusila všechno hodit za hlavu a vyrazila do Los Angeles za sestrou. Tehdy ještě nevládl světu e-mail, takže jsem jen žasla, když jsem si po návratu domů pustila záznamník a vybafly na mě vzkazy hned několika agentů, kteří měli o knížku zájem. Když vám řeknu, že jsem byla v sedmém nebi, je to hodně slabý výraz.

Nakonec jsem podepsala smlouvu s vynikající agentkou Stephanií Cabotovou. První tři kapitoly se jí moc líbily, nadchla ji postava Delilah, mladé ženy z Yorkshiru, která se přestěhuje do Londýna a s sebou si vezme jen sbírku cédéček Toma Jonese a psa. Stephanie se těšila na pokračování.

Vida, stačilo jen knížku dopsat! Vsadila jsem na jednu kartu, dala v práci výpověď, prodala jsem auto a sama sobě slíbila, že knížku budu mít do půl roku hotovou (pak by mi totiž došly peníze z prodeje auta). Jakmile jsem odevzdala hotový rukopis, vypukla válka mezi vydavateli a všichni se předháněli s nabídkami. Podepsala jsem smlouvu na dvě knížky. What’s New, Pussycat? vyšla v dubnu 2000 a okamžitě se zařadila na seznam bestsellerů. Pro mě se stala živoucím důkazem toho, že sny se skutečně můžou splnit. K dnešnímu dni mám na kontě devět romantických humorných románů. Za posledních deset let jsem prodala filmová práva na What’s New, Pussycat? a Calling Romeo (Kde je Romeo?), moje knížky se překládají a vydávají na celém světě, například v Německu, Francii, Polsku, Rusku, Řecku, Srbsku, Makednoii, Bulharsku, Thajsku, v Indonésii a nyní i v České republice. Našly své místo i na Knižním festivalu v Los Angeles, objevily se o nich zprávy a šoty v BBC, ve Snídani s Channel 4, v Kalendáři na ITV i v nočním proudu ABC ve Spojených státech.

Australský časopis Woman’s Day dokonce zvolil můj čtvrtý román Do You Come Here Often (Chodíte sem často?) za knihu měsíce a v květnu 2008 jsem od Jane Austen Regency World Awards získala za román Me and Mr Darcy (Já a pan Darcy) cenu za nejlepší novou prózu. Byla jsem nadšená.

Kromě románů jsem napsala i krátký příběh No Strings Attached (Bez závazků), který byl zařazen do antologie Girl’s Night In (Dámská jízda) a podpořil tím mezinárodní dobročinnou akci WarChild. V posledních letech jsem v době, kdy jsem působila v Los Angeles, měla vlastní sloupek v časopisu Celebrity Homes, psala jsem články pro Woman’s Own a Eve, přispívala jsem do Elle rozhovory se známými osobnostmi, například Samuelem Jacksonem nebo Rachel Bilsonovou. Je to dřina, ale někdo to dělat musí…

Sedmý román Who’s That Girl? (Co je to za holku?) vyšel v Británii v lednu 2009, okamžitě na něj začaly vycházet příznivé recenze a díky mým skvělým čtenářkám a čtenářům se mrknutím oka objevil na seznamu nejprodávanějších knih. Ve Spojených státech vyšel v roce 2010 s názvem The Two Lives of Miss Charlotte Merryweather (Dvojí život slečny Charlotte Merryweatherové). V překladu se objevil v Německu, Francii, Polsku a Makedonii a to je prostě paráda. Neusnula jsem na vavřínech, hned jsem se pustila do osmé knížky v pořadí! Stejně tomu ale nějak nemůžu uvěřit…